Bechtěrevova choroba (Ankylozující spondylitida)

Co je to Bechtěrevova choroba?

Bechtěrevova choroba (neboli ankylozující spondylitida) je chronické, celoživotní onemocnění, které častěji postihuje muže. První příznaky se obvykle objevují mezi 18. a 30. rokem, postupně se vyvíjejí a nejsou v žádné fázi nemoci stejné.

Přestože Bechtěrevova nemoc sužuje lidstvo již odpradávna (první kosterní nálezy dokumentují tuto chorobu už v dobách egyptských faraonů), své jméno získala až v roce 1893. Byla pojmenována po slavném ruském neurologovi Vladimiru Bechtěrevovi, nověji se také označuje jako ankylozující spondylitida.

Přesné příčiny onemocnění zůstávají doposud nejasné. Již dlouho je však známa souvislost, která existuje mezi výskytem nemoci a přítomností antigenu HLA-B27.

HLA antigeny jsou molekuly na povrchu buněk, podle kterých imunitní systém rozeznává vlastní buňky od cizích. Existuje jich velké množství, ale konkrétně antigen HLA-B27 se vyskytuje přibližně u 7 % obyvatel České republiky a u „bechtěreviků“ ho lze prokázat až v 90 % případů.

U osob s antigenem HLA-B27 je pravděpodobnost onemocnění až 300krát vyšší oproti těm, které tento antigen nemají. Jeho přítomnost ale ještě neznamená, že budete Bechtěrevovou nemocí postižení, jedná se pouze o zvýšené riziko.

Samotná přítomnost antigenu HLAB27 Bechtěrevovu nemoc nezpůsobí. K jejímu vzniku jsou potřeba ještě další faktory, jejichž podstatu zatím neznáme. Víme však, že tato choroba patří mezi autoimunitní onemocnění, v zásadě je tedy způsobena chybnou reakcí imunitního systému, který útočí proti normálním vlastním buňkám.

Hlavním příznakem je chronická bolest a ztuhlost v dolní části páteře. Bolest se často objevuje v místě skloubení křížové kosti s pánví (sakroiliakální skloubení), odkud vyzařuje do hýždí nebo zadní strany stehna.

Pocity bolesti jsou nejsilnější , když pacient zůstává v klidu, zmírňují se při fyzické aktivitě. Páteř se postupně stává stále méně ohebná, postižený si nejprve nedosáhne rukama na kolena, později se nemůže vůbec předklonit.

Rozvoj nemoci je postupný a trvá mnoho let, než dojde do konečného stadia, kdy má páteř charakter tuhé neohebné tyče. K tomu však dochází pouze u menší části pacientů.

Může se objevit také bolest hrudníku, zvláště při hlubokém dýchání. Dalším rysem Bechtěrevovy nemoci je chronická těžká únava.

Zhruba 40 % případů je také spojeno se zánětem oční duhovky a řasnatého tělíska (tento zánět se odborně nazývá iridocyklitida). Ten se projevuje bolestí oka a zvýšenou citlivostí na světlo (fotofobií).

Mezi méně časté příznaky patří zánět kloubů, plicní fibróza (zvýšená tvorba vaziva v plicích) nebo odlučování nehtů od nehtového lůžka (tzv. onycholýza). V mladém věku může nemoc začínat jako otoky velkých kloubů na končetinách, především u kolen. Postižení páteře přichází později.

Diagnostika Bechtěrevovy choroby není snadná a může trvat delší dobu, než se definitivně potvrdí jako příčina pacientových obtíží.

Návštěva lékaře zahrnuje nejprve anamnézu, kdy je nutné odpovědět na otázky o zdravotním stavu a současných obtížích. Při celkovém vyšetření se pak lékař zaměří na pohyblivost páteře a velkých kloubů.

Důležitý je rovněž odběr krve a následné zhodnocení laboratorních výsledků – pro případný průkaz rizikového antigenu HLA-B27 a posouzení celkové zánětlivé aktivity v organismu. Vyšetřením projdou i srdce, plíce a oči, kde se nemoc může také projevovat.

Diagnózu nakonec potvrzuje typický rentgenový nález na páteři. V počátku ale může být falešně negativní, proto je v tomto případě významná magnetická rezonance, která dokáže odhalit nemoc v úplném počátku.

Imunosupresivní léky – potlačují reakci imunitního systému jako celku. To vede ke zmírnění příznaků a zánětlivé aktivity.

Kortikoidy – jsou účinné v potlačení zánětu i autoimunitní reakce. Velké dávky kortikoidů se tedy používají jen krátkodobě, v případech náhlého zhoršení nemoci a příznaků.

Biologická léčba – tato skupina léků je nejnovější a neustále se rozvíjí. Díky ní je na základě detailního poznání imunitních mechanismů možné vyvinout léky, které působí cíleně proti určitým látkám způsobujícím zánět.

Biologická léčba potlačuje projevy a postup onemocnění, vrací pacienta do normálního pracovního i společenského života bez bolesti a zároveň minimalizuje nežádoucí účinky obvyklé u méně specifických imunosupresivních léků. Určena je pacientům, kteří splňují kritéria pro zahájení biologické léčby.

U málokteré choroby jsou právě cvičení a rehabilitace natolik důležité, jako právě u Bechtěrevovy nemoci. S vhodnou rehabilitací je možné zpomalit rozvoj nemoci. Z toho důvodu by se měla pro nemocného stát každodenní součástí života.

Důležité je, aby byla rehabilitace odborně vedená a správně „dávkovaná“. Rehabilitační pracovník provádí masáže, asistuje při rozcvičování páteře a učí pacienta, jak samostatně provádět účinné cviky, především dechové. Důležitý je také nácvik přímého držení těla a udržování obratnosti.

Rehabilitace probíhá pravidelně, většinou jednou za týden. Samostatně by ale nemocní měli cvičit alespoň dvakrát denně, nejlépe ráno a v poledne.

Kromě cvičení je nutné dodržovat určitá režimová opatření, dbát na správné držení těla a vhodnou polohu při spánku. Od bolestí také pomáhá cvičení ve vodě, protože její vztlaková síla usnadňuje pohyby a zmenšuje zátěž. Tento druh pohybu tak vede k uvolnění napětí a zlepšení pohybového rozsahu.

OBJEDNEJTE SE ON-LINE

* Povinný údaj

Odesláním formuláře souhlasím se zpracováním údajů dle těchto
Zásad o zpracování osobních údajů »

Zařízení poskytuje zdravotní péči
pro pacienty těchto zdravotních pojišťoven
Kód 111Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR
Kód 201Vojenská zdravotní pojišťovna ČR
Kód 205Česká průmyslová zdravotní pojišťovna
Kód 211Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR
Kód 207Oborová zdravotní pojišťovna
Kód 213Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna
© 2021 Revmatologie Bruntál, s.r.o.