Revmatoidní artritida

Onemocnění revmatoidní artritidou se obvykle začíná projevovat neurčitými příznaky, mezi které patří pobolívání kloubů, ranní ztuhlost a časté pocity únavy. Později se objevují otoky, a to zejména na drobných kloubech rukou a nohou. Výjimkou ale nejsou ani postižení jakéhokoliv jiného kloubu v těle. Postupně pacient pozoruje problémy se sebeobslužností a trpí velkými bolestmi, což bývá doprovázeno depresivními stavy.

Pacienti s revmatoidní artritidou často svádí boj s běžnými činnostmi, jako je držení lžičky či otevírání zašroubované lahve.

S nemocí v současnosti v Česku žije přes 100 tisíc lidí všech věkových kategorií. Až polovina z nich bohužel končí kvůli nevratnému poškození kloubů v invalidním důchodu.

Přestože revmatoidní artritida je závažné onemocnění, nemusí pro každého znamenat vážné zhoršení zdravotního stavu a neradostné vyhlídky do života. Její průběh je totiž u každého pacienta jiný.

Pro správnou diagnostiku a léčbu revmatoidní artritidy jsou nejdůležitější následující vyšetření:

• odběr a vyšetření krve
• rentgenové vyšetření
• v případě možnosti i punkce (postiženého) kloubu

Negativním důsledkům nemoci lze efektivně a jednoduše předejít, pokud je co nejdříve stanovena diagnóza a zahájena léčba. To je podstatné i z důvodu možných mimokloubních manisfestací onemocnění, které postihují i vnitřní orgány.

Zásadní význam v léčbě revmatoidní artritidy má farmakoterapie, neboli podávání léků. V současné době jsou k dispozici tři základní skupiny léků – nesteroidní antirevmatika (např. Ibuprofen, Diclofenac), dále léky modifikující nemoc (např. Metotrexát, Leflunomid, Plaquenil) a kortikoidy (např. Prednison, Medrol).

Do postupů farmakoterapie patří také biologická léčba. V této moderní terapeutické metodě se užívají látky vyráběné genetickým inženýrstvím, které se blízce podobají přirozeným molekulám produkovaným v organismu. Jejich výhodou je schopnost zastavit v určitém místě sled kroků, které vedou ke spuštění chybné reakce imunitního systému a způsobování chronického zánětu.

Biologická léčba zásadně mění kvalitu života pacientů a vrací je zpět do normálního pracovního a společenského života. Není určena pro všechny pacienty, ale jen pro ty, kteří splňují kritéria pro zahájení této léčby.